20 - Světlá nad Sázavou, ZŠ Lánecká
Byl krásný sluneční den, když se zajíček Mikulda rozhodl navštívit naší školní družinu, oddělení Motýlků a Námořníků.
Všichni jsme se s velkou radostí sešli kolem něj a zaposlouchali se do příběhů, které nám začal vyprávět. Dozvěděli jsme se, co už zažil a kolik družin navštívil. Spolu s ním jsme hledali na mapě města, ve kterých rozdával ve družinách dětem radost.
Mikulda byl veselý, měl rozzářené oči plné nadšení ze svého cestování.
Navštívil nás v čase, kdy už jaro klepe na dveře a družina se začíná pod rukama dětí proměňovat v barevná místa plná květin a jarních motivů, tak kdo jiný by jim mohl pomáhat, než právě zkušený cestovatel zajíček Mikulda? A tak se tedy všichni společně pustili do práce. Stříhali, lepili, kreslili,... zkrátka dělali vše, co k vyrábění patří. Mikulda se nestačil divit, kolik má kolem sebe šikovných ručiček.
Moc se mu mezi dětmi líbilo, ale čas utíkal a děti postupně odcházely domů. Tu se ozvala Julinka: „A kde bude Mikulda spinkat?“ A hned mu holčičky začaly připravovat pelíšek. Tu Lindičku napadlo, jestli má Mikulda sebou v zavazadle kartáček na zuby s pastou? Samozřejmě, že neměl! „Tak to musíme hned napravit,“ říkají děti. Linda neváhala ani chviličku a hned začala Mikuldovi na jeho veliké zuby kartáček vyrábět. Nezapomněla ani na pastu, která měla příchuť po mrkvičce.
Na konci dne Mikuldu děti uložily do pelíšku a rozloučily se s ním.
Druhý den Mikulda s dětmi navštívil školní jídelnu, kde si pochutnal na výborné čočce s vejci. Jen ta mrkvička nebyla, za to dostal dobrůtku na cestu.
Děti mu namalovaly a vyrobily dárečky, aby na ně nezapomněl, rozloučily se s ním a popřály mu hodně krásných zážitků při dalším cestování. Taky Mikuldovi připomněly, aby nezapomněl všechny děti ve družinách od nich pozdravovat.
A aby na Mikuldu nikdy nezapomněly, složily mu i malou básničku:
MIKULDA
Mikulda nás navštívil,
děti si hned oblíbil.
Je to zajíc cestovatel,
družiny má jako hotel.
Děti si s ním pěkně hrály,
jedly, četly, taky se i smály.
V jídelně chtěl mrkvičku,
prý ať počká chviličku.
Asi mu to hodně pálí,
v kartách totiž dobře válí,
V ping pongu to natřel všem,
chvíle s ním jsou jako sen.
Zahrnuly jsme ho dary,
třeba navštíví i Vary.
Teď ho zase pošlem dál,
aby s jinými se taky smál.
Návštěva Mikuldy byla pro všechny nejen zábavná, ale i poučná. Ukázal nám, jak je důležité pomáhat druhým, jak skvělé je tvořit věci vlastníma rukama a radovat se z přicházejícího se jara, jak obohacující je poznávat nová místa a potkávat nové přátelé.
HODNĚ ŠTĚSTÍ MIKULDO PŘI TVÉM DALŠÍM CESTOVÁNÍ
