6 - Písařov, ZŠ
Ahoj všichni!
Jmenuji se králíček Mikulda a tento týden jsem při svém putování po školních družinách napříč celou českou republikou zavítal do ZŠ a MŠ Písařov v okrese Šumperk. Cesta to byla dlouhá, urazil jsem 315 km a trvala mi 4hodiny. Musím vám říct, že i tady na mě čekalo velké překvapení. Děti tu mají krásnou modrou školu a na ní obrázek dvou kamarádů. Ti mají místo dlaní srdíčka, moc hezké …. asi se tu mají všichni rádi.
Školní družina má v písařovské škole dvě oddělení.
Když mě paní vychovatelky dětem představovaly, byly velmi tajemné a v krabici jsem dlouho čekal. Vychovatelky o mě povídaly, napovídaly, ale děti ne a ne uhodnout, kdo tam může být. O den dříve totiž dostaly tajný dopis od bývalé paní vychovatelky Páji a myslely si, že je v krabici ona. To vám byla taková legrace! Měl jsem obrovskou radost, když jsem nakonec mohl z krabice vylézt a dětem se představit.
Děti mě hezky přivítaly a radovaly se z mé návštěvy. Provedly mě celou školou, o kterou se hezky stará pan ředitel Jirka… moc milý pán. Dostal jsem od něho na památku tašku s logem písařovské školy. Mohl jsem si vybrat mezi růžovou nebo modrou. Těžká volba, protože obě byly hezké. Ale děti mi nakonec hlasováním s výběrem pomohly. Vyhrála modrá taška, byl jsem nadšený. Děti mají stejné tašky pověšené v šatně a mají v nich cvičební úbor. V mé krásné modré tašce jsem procestoval celou školu a nakonec se mi na ni všichni na památku podepsali.
Ve školní družině jsem si to s dětmi moc užil. Hráli jsme hry, tvořili, chystali výzdobu na Halloween, četli knížky. Také mi děti namalovaly spoustu obrázků. Jedna holčička Anetka o mě dokonce napsala hezké povídání. Nezapomněli jsme se všichni společně vyfotit. ZŠ a MŠ Písařov je škola malotřídní, tzn. že se tu děti učí jen do 5.ročníku. Někdy se učí společně s jiným ročníkem někdy samostatně, prostě tak aby se toho naučily co nejvíc. To všechno jsem viděl, protože jsem nakoukl i do vyučování. Zavítal jsem i do mateřské školy, která je o patro níž. Tam bylo mrňousků! Kolem školy je nádherná velká zahrada. Potočil jsem se na kolotoči a projel tobogánem – to byla jízda! Všichni na mě byli v Písařově moc milí a hodní, děti, paní učitelky ve škole i školce, paní kuchařky, které mě dokonce pozvaly na oběd. Mňam!
Písařov je malá vesnice, všude samý kopec a les. Dozvěděl jsem se, že ten největší kopec se jmenuje Čečel, kdysi dávno Šošol. Žil tam obr, kterého se lidi báli a ještě dnes se při bouřce říká, že se obr zlobí. To jsem naštěstí nezažil. Moje návštěva ve škole v Písařově byla plná krásných zážitků, překvapení a nových poznatků. Zažil jsem tu s dětmi spoustu pěkných chvil, které si v mysli odnáším s sebou na svou další cestu. Dále se vypravím do Českých Budějovic. Cestovat budu 3 hodiny a 45 minut a ujedu 270 km. Písařovské děti mi kladly na srdce, abych vám předal srdečný pozdrav. No a já ho nesu zase dál. Snad přinesu radost i jinde a vykouzlím další úsměvy na dětských tvářích.
Mějte se krásně a brzy na viděnou! Váš králíček Mikulda.
